|
| |
|
|
Hodnocení globálních změn lesních ploch na základě dat dálkového průzkumu Země
Hladká, Anna ; Štych, Přemysl (vedoucí práce) ; Kupková, Lucie (oponent)
Hodnocení globálních změn lesních ploch na základě dat dálkového průzkumu Země Abstrakt: Cílem této práce je pomocí dat dálkového průzkumu Země hodnotit změny celosvětových lesních ploch. Práce by měla čtenáři nastínit principy klasifikace krajinného pokryvu se zaměřením na lesní plochy na základě družicových snímků, ale také ukázat konkrétní řešení při hodnocení změn lesních ploch na dvou zvolených regionech. V první části práce je provedena literární rešerše všech dílčích aspektů tohoto tématu od základních principů dálkového průzkumu Země, přes typologii a parametry družicových senzorů, které pořizují družicové snímky, až po klasifikační systémy krajinného pokryvu a charakteristiku lesních ploch. V následující části je popsán základní postup při klasifikaci družicových snímků a jeho možné varianty. Jsou zde rozebírány například korekce obrazu, klasifikace řízená a neřízená, metody kontroly přesnosti klasifikace nebo používané softwary. Pro aplikační část byly vybrány oblast Riau v Indonésii a stát Oregon v USA. Na těchto regionech je demonstrován konkrétní postup klasifikace krajinného pokryvu a z něj následně hodnocení změn lesních ploch. V závěru práce jsou získané výsledky diskutovány a porovnány s dostupnými databázemi krajinného pokryvu. Klíčová slova: Dálkový průzkum Země, družicové snímky,...
|
|
|
Možnosti využití hnojení při zalesňování nelesních půd v PLO 31 Českomoravské mezihoří
Dujka, Petr
Zalesňování nelesních půd má na území ČR mnohaletou tradici a do budoucna se uvažuje o zalesňování několika tisíc hektarů nelesní půdy Cílem práce je výzkum možností využití hnojení při zalesňování nelesních půd v přírodní lesní oblasti (PLO) 31 Českomoravské mezihoří. Praktická část práce analyzuje vliv čtyř testovaných hnojiv na výzkumné ploše Letovice-Kochov na zlepšení pedochemických charakteristik, nutričních poměrů asimilačního aparátu smrku ztepilého (Picea abies (L.) Karsten), vývoj morfologických veličin a zdravotní stav, to vše v závislosti na klimatu v roce 2016. U testovaných hnojiv byl zjištěn různě pozitivní vliv a to i přes srážkově podprůměrný rok. Nejlepší výsledky byly zaznamenány u pomalu rozpustného hnojiva SilvamixR30. Hnojivo SilvamixR30 bylo pro svoje výsledky doporučeno pro praktické užití při zalesňování nelesních půd v PLO 31.
|
|
|
Výsadby sadebního materiálu v zimním období
Šarina, Michal
Tato práce se zabývá problematikou výsadby ve dvou různých měsících téhož roku. Zimní výsadbou (7.-8. 2. 2018) a jarní výsadbou (9. 4. 2018) semenáčků druhů Fagus sylvatica L. a Quercus robur L. Obě výsadby proběhly na téže lokalitě v lesích společnosti Lesy ČR, s.p. v revíru Šilheřovice. Vysazovány byly varianty krytokořenné a prostokořenné obou rostlinných druhů. Práce dále popisuje oba druhy a rozebírá problematiku pěstování krytokořenného a prostokořenného sadebního materiálu. Také se práce snaží přiblížit problematiku obnovy lesa, kde si klade za dílčí cíl uvést současnou situaci změny klimatu a jejího následného vývoje a dopadu na obnovu lesa. Vstupními informacemi pro následné zpracování a vyhodnocení pomocí statistické metody T-test (Studentův test) se staly informace získané pomocí měření v terénu. Měřeny byly přírůsty nadzemních částí, velikosti kořenového krčku, délky a šířky listů, barva listů a ztráty. Vše bylo zaznamenáváno na náhodně vybraném vzorku semenáčků v řádu 100 kusů na jednu variantu. Na základě těchto údajů práce vyhodnocuje, která z obou variant je vhodnější pro výsadbu v zimním období v tomto revíru. Bylo zjištěno, že pro vybranou lokalitu v tomto roce výsadby je vhodnější pro rostliny dubu letního zimní období výsadby, konkrétně krytokořenná varianta. Pro buk lesní se nejvíce osvědčila opět varianta krytokořenná, ale sázená v období jara.
|
|
|
Inventarizace škod prasetem divokým na kulturách lesních dřevin
Glogar, Jan
V poslední době se můžeme stále častěji potkávat s poškozováním výsadeb divokými prasaty. Ať už se jedná o vytáhnutí nebo vyrýpnutí sazenic nebo mají i poškozenou nadzemní část nebo kořenový bal, mohou být tato poškození pro následný porost fatální. Tato práce se snaží zjistit, jaké jsou o dané problematice aktuálně dostupné informace, o jak častý problém se v rámci České republiky skutečně jedná, jaké jsou zkušenosti lidí, kteří se s těmito škodami potkávají a jaká by měla být funkční ochrana. Závěrem jsou pak získaná data vyhodnocena a je vytvořen soubor doporučení pro minimalizaci tohoto problému.
|
|
|
The study of the recreational use of El Bierzo (Spain)
Fernandez Arias, Pablo
Cílem této diplomové práce bylo rozvinout různá průmyslová odvětví v oblasti Bierzo z hlediska politického, ekonomického a sociálního, a vytvoření vhodného prostředí pro místní obyvatele i návštěvníky. To vše v souladu se zachováním tradice venkova a ochrany životního prostředí,. Je zohledněn dopad průmyslových odvětvích a teréních úprav na životní prostředí. Dále se práce zabývá ochranou ekosystémů, ochranou divoké zvěře a chráněnné vegetace v této oblasti, kterou by mohl rozvoj průmyslu ohrozit. Za cílem minimalizace negativních vlivů na životní prostředí byly zohledněny různé španělské a evropské politicko regionální metody. V první části práce je uvedena charakteristika podnebí, geologie, hydrologie a historie tohoto regionu. Dále byla provedena analýza lesního hospodářství, soupis vegetace a volně žijících živočichů v oblasti Bierza. Získaná data bylá zpracována a poté vyhodnocena. Získané výsledky jsou uvedené v této diplomové práci.
|
|
|
Hodnocení globálních změn lesních ploch na základě dat dálkového průzkumu Země
Hladká, Anna ; Štych, Přemysl (vedoucí práce) ; Kupková, Lucie (oponent)
Hodnocení globálních změn lesních ploch na základě dat dálkového průzkumu Země Abstrakt: Cílem této práce je pomocí dat dálkového průzkumu Země hodnotit změny celosvětových lesních ploch. Práce by měla čtenáři nastínit principy klasifikace krajinného pokryvu se zaměřením na lesní plochy na základě družicových snímků, ale také ukázat konkrétní řešení při hodnocení změn lesních ploch na dvou zvolených regionech. V první části práce je provedena literární rešerše všech dílčích aspektů tohoto tématu od základních principů dálkového průzkumu Země, přes typologii a parametry družicových senzorů, které pořizují družicové snímky, až po klasifikační systémy krajinného pokryvu a charakteristiku lesních ploch. V následující části je popsán základní postup při klasifikaci družicových snímků a jeho možné varianty. Jsou zde rozebírány například korekce obrazu, klasifikace řízená a neřízená, metody kontroly přesnosti klasifikace nebo používané softwary. Pro aplikační část byly vybrány oblast Riau v Indonésii a stát Oregon v USA. Na těchto regionech je demonstrován konkrétní postup klasifikace krajinného pokryvu a z něj následně hodnocení změn lesních ploch. V závěru práce jsou získané výsledky diskutovány a porovnány s dostupnými databázemi krajinného pokryvu. Klíčová slova: Dálkový průzkum Země, družicové snímky,...
|
|
|
Srovnání prosperity sadebního materiálu běžné velikosti a odrostků po výsadbě na lesní stanoviště
Kaiser, Josef ; Kuneš, Ivan (vedoucí práce) ; Tužinský, Marek (oponent)
V ČR se ročně zalesňuje přibližně 20 tis. ha ploch po mýtních těžbách. V posledních deseti letech pozorujeme časté období jarního a pozdně letního sucha, které významně negativně ovlivňuje přežívání klasických sazenic (KS). Proto je nutné hledat metody, které by v případě potřeby tyto ztráty snížily. Jedním způsobem je využití obalovaných sazenic, druhým využití sadebního materiálu (SM) větších dimenzí (poloodrostků a odrostků), které jsou více rezistentní k nepříznivým vlivům prostředí než KS. Výhodou poloodrostků a odrostků je také kratší doba péče o kultury a nižší náklady na její zajištění oproti KS. Z této potřeby vyplývá zadání mé bakalářské práce. Cílem bylo zjistit, jaké jsou parametry mortality a růstu těchto rozdílných typů SM, navíc ještě v antropogenně ovlivněných lokalitách. Jako modelové dřeviny byly vybrány: dub letní (Quercus robur) a lípa srdčitá (Tilia cordata). SM byl prostokořenný (KS, poloodrostky a odrostky) a výsadba probíhala mechanizovaně (do vrtaných jamek) v pokusných lokalitách Truba (Kostelec nad Černými lesy) a Hůrka (Planá nad Lužnicí). První část pokusu byla založena na lokalitě Truba v prostorách bývalé lesní školky a sestávala z KS a odrostků lípy srdčité, druhá část pokusu byla založena na stanovišti Hůrka v prostorách rekultivované pískovny, kde byly použity KS i odrostlé sazenice lípy i dubu. Ani na jedné lokalitě se neprovádělo vyžínání. Měření se opakovalo na jaře a na podzim v letech 2012-15 na Truba a 2015 na Hůrce. Zjišťovala se výška SM pomocí měřící latě a jeho tloušťka krčku pomocí digitálního měřítka. Následně byla data zhodnocena v Excelu a statisticky zpracována Kruskal-Wallisovým testem. Z výsledků vyplývá, že na pokusné ploše Truba je mortalita KS pětkrát vyšší než u odrostků. Podobný výsledek byl dosažen i na lokalitě Hůrka u stejné dřeviny (lípa), i když mortalita u KS je jen dvojnásobně vyšší než u odrostků. Nejnižší mortality dosáhly překvapivě poloodrostky. Srovnání KS a odrostků dubu nepřineslo fakticky žádný rozdíl v mortalitě. Mortalita dubového SM byla obecně výrazně nižší než u lípy. Statistické testování prokázalo, že rozsah souborů pro vědecké posouzení tohoto parametru nebyl v této studii dostatečný. Ze zjištěného vyplývá, že významným faktorem, který působí na mortalitu, jsou kromě typu SM i další, zatím nespecifikované vlivy prostředí.
|
|
|
Analýza produkčního potenciálu lesních porostů založených na bývalých zemědělských půdách v oblasti Doupovských hor (VLS ČR, s.p., Divize Karlovy Vary)
Sedláček, Jiří ; Bílek, Lukáš (vedoucí práce) ; Otakar, Otakar (oponent)
Tato diplomová práce hodnotí strukturu a vývoj lesních porostů založených na bývalých
zemědělských půdách v podmínkách Doupovských hor, VLS ČR, s.p., přičemž hlavním předmětem výzkumu bylo posouzení produkčních a růstových charakteristik smrku ztepilého (Picea abies (L.) KARST.), modřínu opadavého (Larix decidua MILL.), javoru klenu (Acer pseudoplatanus L.), olše lepkavé (Alnus glutinosa (L.) Gaertn.) a topolu černého (Populus nigra L.). Pro popis porostních charakteristik byla zvolena metoda kruhových ploch (pro každou dřevinu 5 ploch o ploše 500 m2), vedle základních dendrometrických charakteristik byl hodnocen zdravotní stav jedinců a byly odebrány přírůstové vzorky (n > 10 pro každou dřevinu) pro hodnocení růstové dynamiky. Statistické analýzy produkčních parametrů byly zpracovány v softwaru Statistica 12. Při celkovém hodnocení všech typů poškození dle dřevin, rozdíl mezi olší (0,084) a klenem (0,091) nebyl statisticky významný, od těchto dřevin se ale s vyšším výskytem poškození signifikantně odlišoval modřín (0,356) a topol (0,513) a následně s nejvyšším podílem smrk (0,736), který se jeví z hlediska poškození jako nejméně vhodnější pro pěstování na těchto stanovištích. Nejvyšší průměrná zásoba byla zjištěna u smrku (416,8 m3.ha-1, 29,7 SD) a následně u topolu (350,0 m3.ha-1, 91,7 SD). Nejnižší průměrná zásoba byla zjištěna u javoru klenu (182,9 m3.ha-1, 73,3 SD) a následně u modřínu (238,3 m3.ha-1, 57,7 SD). U všech dřevin je za sledované období patrný pokles tloušťkového přírůstu. Nejvýraznější je tento propad u modřínu a olše, naopak relativně vyrovnaný tloušťkový růst je patrný u javoru klenu a do jisté míry i topolu černého. Na základě zjištěných výsledků jsou formulována pěstební doporučení pro volbu dřevin a obnovu studovaných porostů.
|
|
|
Vývoj a růst lesních kultur pocházejících z krytokořenné a prostokořenné sadby
Pechman, Petr ; Kuneš, Ivan (vedoucí práce) ; Otakar, Otakar (oponent)
Cílem předkládané diplomové práce je analýza vývoje a růstu krytokořenných a prostokořenných sazenic smrku ztepilého na zkusných plochách založených na LHC Dolní Lomnice, divize Karlovy Vary VLS ČR, s. p. V práci byly řešeny tyto dílčí úkoly: porovnání mortality, výškový přírůst a přírůst kořenového krčku, vývoj kořenového systému, analýza nákladovosti obnovy porostů na dané lokalitě.
Po třech letech výzkumu od založení zkusných ploch lze konstatovat, že použitý krytokořenný sadební materiál dosahoval vyšších relativních přírůstů. Při použití jamkové výsadby byla mortalita v porovnání u obou druhů sadebního materiálu přibližně stejná. Dále bylo zjištěno, že u krytokořenného sadebního materiálu při této technologii výsadby byl vyšší výskyt přirozeně vyvinutých adventních kořenů. Jako nevhodná technologie výsadby se krytokořenných sazenic ukázala výsadba pomocí sázecího trnu (obdoba sazeče). U tohoto druhu výsadby byla prokázána nejvyšší mortalita a byl zjištěn největší počet kořenových deformací. Druhotné kořeny, pokud byly vůbec vyvinuty, vykazovaly nepřirozenou architektoniku. Z ekonomického výhledu vyšlo použití krytokořenného sadebního materiálu jako více nákladné.
|
host ::
RSS.